O bolesti, jako poslední záchraně před poškozením.

Bolest je nepříjemný, subjektivní pocit, který každý známe. Zažíváme ho ve chvílích, kdy se s naším tělem děje něco neblahého. Můžeme ho vnímat jako alarm, který říká s vykřičníkem: ,,pozor něco není v pořádku“.

Naše tělo se snaží bolest přirozeně odstranit, snížit nebo alespoň zabránit dalšímu zhoršování bolesti. Dochází k zaujmutí ochranného držení těla, vytvoření náhradních motorických stereotypů a změně vnímání obrazu vlastního těla. Některé části našeho těla začneme vnímat intenzivněji, jiné naopak opomíjíme. Stejně tak v rámci ochrany daného regionu dojde v určitých oblastech ke zvýšení napětí, v jiných ke snížení napětí, v závislosti na typu a lokalitě bolestivého dráždění, vždy se jedná o negativní proces. Bohužel náhradní pohybový program není ekonomický, stojí více energie, sytém má horší výkonnost a tím hrozí nebezpečí dalšího přetížení. Je-li systém dále přetěžován, může se stát, že náhradní program, který měl usnadnit opravu, je sám zdrojem další bolesti.

Trvá-li nouzový program delší dobu, dojde k přestavbě tkání a to na všech úrovních. Nalézáme jiné složení, jinou kvality svalu, vazivového obalu svalu (fascie), okostice (periostu) a kůže, artrotické změny a osifikace v oblasti kloubu. Mohou být bohužel ovlivněny i související vnitřní orgány. Pozor, ne každá bolest se dostane do vědomí, a tak i nebolestivá bolest J, tedy situace, kdy tělo sice efektivně zareaguje a eliminuje pocit bolesti, vyvolává lokální a celkové změny ať už ve smyslu změny napětí svalů, náhradních pohybových vzorů, ochranného držení těla, nebo podvědomé hlazení či jiné kontaktování postiženého místa. Reakce na úrovni imunitního a humorálního systému, je do určité míry stresovou reakcí nejen na lokální, ale i celkové úrovni a to i přesto, že je zároveň součástí opravného procesu a hojení organizmu. V psychické rovině dochází ke změnám emocí a motivací jedince. Vyšší napětí znamená vyšší energetické nároky, zároveň však zhoršenou výživu, což vede k energetické krizi dané oblasti a následné bolesti.

Z pohledu fyzioterapie pohybového aparátu jsou zásadními faktory pro možnosti obnovy rozsah, intenzita a doba trvání potíží. Pokud bychom tedy bolest ignorovali, korekční procesy organizmu budou tvořit náhradní pohybové vzory, které se budou takovým způsobem vrstveně nahrazovat, až nebude čím problém nahradit a dojde k trvalým poškozením.